Historie

K historickým velmi zajímavým objektům průmyslové zóny slezské metropole nepochybně patří mlýn při řece Opavě v městské části Opavy-Palhanci. Ve Slezsku je i v současnosti největším provozovaným mlýnem a sounáleží k osadě, které dal jméno (dle majitele mlýna Paula Hana).

První záznamy o existenci tohoto mlýna (dřevěného vodního mlýna) jsou ze dne 13. 3. 1362 kdy ho jeho majitel, opavský vévoda Mikuláš II., věnoval své dceři jeptišce kláštera sv. Kláry v Opavě.

O předcích současných majitelů jsou záznamy již z roku 1712, ale rod Herberů se stal skutečnými vlastníky palhaneckého mlýna až koupi mlýna ze dne 11. 6. 1876. Tento mlýn koupil zakladatel rodu mlynářů Jan Herber a po jeho smrti se o mlýn starala jeho žena Marie Herberová.

Mlýn byl pozitivně ovlivněn provozem Centrální dráhy Moravsko-slezské železnice, která protnula osadu Palhanec v roce 1872 a přinesla do regionu nebývalou prosperitu obchodu, kterou doprovázel technický rozvoj, včetně oboru mlynářství.

Do mlýnské výroby byl zaveden převratný vynález té doby, mlecí válcové stolice místo mlýnských kamenů. Mlýnské stolice přinesli novou vyšší kvalitu výrobků, výrazné zvýšení produktivity práce, možnost zautomatizovat mlecí proces a uspořit pracovní sílu. Vodní kola byla v roce 1904 vyměněna za vodní turbíny a denní mlecí kapacita se zvýšila na 320 q.

První záznamy o existenci tohoto mlýna (dřevěného vodního mlýna) jsou ze dne 13. 3. 1362 kdy ho jeho majitel, opavský vévoda Mikuláš II., věnoval své dceři jeptišce kláštera sv. Kláry v Opavě.

Po začlenění Palhaneckého mlýna v roce 1948 do Slezských mlýnů, n.p. Krnov představoval mlýn 33 různých stavebních objektů včetně pěti obytných domů. K výrobním objektům patřil tříposchoďový mlýn, šestipodlažní silo s předčistírnou a čistírnou, strojovna a stavidla.

V období socializmu procházel Palhanecky mlýn změnami nejen ve vlastnictví, ale také došlo v průběhu několika desítek let ke změně výrobní a částečné modernizaci. Mlýn zůstal jenom pšeničný mlýnem, byl modernizován strojním zařízením od firmy Prokop, byla modernizována železniční vlečka a nově přestavěné dřevěné budovy na zděné, vystavěna budova balírny a skladů.

V roce 1991 se mlýn na Palhanci, prakticky vedený jako provoz, jako první závod státního podniku Olomouc delimitoval a stal se z něho samostatný státní podnik s názvem MLÝN OPAVA-PALHANEC, s. p.

V první vlně privatizace byl mlýn vrácen 3 dcerám bývalého majitele mlýna pana Bedřicha Herbera, které ke dni 1. 7. 1992 tento mlýn převzaly. Pro správu restituovaného majetku vytvořily společnost s ručením omezeným, která převzala využívání nemovitostí a všechny obchodní aktivity mlýna.

Tato společnost s obchodním jménem MLÝN HERBER spol. s r. o. působí úspěšně na trhu s mlýnskými výrobky do dnešních dnů a pokračuje v tradici výroby a prodeje tzv. Palhanecké mouky.